Peruánská zdravice

Vojtěch Kubelka, vedoucí expedice za bájnou bekasinou královskou, posílá pozdravy z Peru: 

„Včera jsem přednášel na mezinárodní konferenci Western Hemisphere Shorebird Group Meeting. Diskutovali jsme i bekasinu královskou. Během posledních dnů jsme řešili a připravovali detaily expedice s účastníky konference a sháněli potřebné vybavení. Dnes se k nám přidá expediční doktor a vydáme se na 600 kilometrů dlouhou cestu, místní autobusovou dopravou se přesuneme do hor, kde se k nám přidají dva Peruánci a společně vyrazíme do pralesa na vytipované lokality.“

 

Peruánská zdravice

Vojtěch Kubelka na cestě za bekasinou královskou

Ornitolog Vojtěch Kubelka právě přistál v Peru, kde bude v následujících týdnech mapovat život tohoto bájného opeřence. V tomto rozhovoru se o jeho expedici dozvíte více. Držíme palce a těšíme se na výsledky!

Vojtěch Kubelka na cestě za bekasinou královskou

Krokodýl na vlnách rozhlasu

Herpetolog Václav Gvoždík bude dnes (ve středu) večer hostem pořadu Noční Mikrofórum na ČRo Dvojka, kde bude povídat o výzkumech obojživelníků a plazů. Zaměří se na objevy nových druhů slepýšů a samozřejmě i na znovuobjevení krokodýla konžského, kterého popsal během výzkumných cest do Konga, kam se vydal v rámci Expedice Neuron. Prozradí ale i to, jak ke své vášni v dětství přišel. Pořad začíná ve 22.30 hodin.

Krokodýl na vlnách rozhlasu

Další želízka v ohni v CPP

Václav Šilha a Petr Horký, porotci Expedice Neuron, soutěží se svým videem v Czech Press Photo. Hodně štěstí!

Krokodýlí video v soutěži Czech Press Photo

Video z expedice  Za tajemným krokodýlem do Konga Mateje Dolinaye, člena expedičního týmu, který v letošním roce znovuobjevil zapomenutého krokodýla, soutěží v Czech Press Photo. Držíme palce!


Vypravit se za domy „bohatých chudých“ právě do Libanonu byl dobrý nápad

Krajina libanonského venkova je jimi doslova pokryta. V polích, ve zbytcích lesů, na svazích hor, na skalnatých úbočích kaňonů, všude. Vesnice splývají do sebe a srůstají jedna v druhou… Mezi nimi se pasou poslední stáda koz, plodí zbylá pole a rozprostírají se četná staveniště a divoké skládky. Noční krajina je posetá světly.

Většina Libanonců žije mimo Libanon a tak je šestimilionová země závislá na finančních tocích od podnikatelů a gastarbaiterů, kteří žijí v zahraničí. V oblasti, kde jsme působili, tzn. na severu země v maronitských křesťanských oblastech, jsme se nejčastěji setkali s lidmi, kteří se za prací vydávají do Severní Ameriky, Austrálie nebo Rovníkové Afriky. V Rovníkové Africe pak vlastní stavební firmy, restaurace, hotely a jiné služby, ale i sázkové kanceláře a firmy zaměřené na finanční spekulace. Dlouhodobá práce v zahraničí zde není ničím novým a v některých zdejších komunitách má téměř staletou tradici. Za moře se tak vydává někdy už čtvrtá generace mladých mužů, zatímco ženy s dětmi mnohdy zůstávají doma ve vsi, která se mezitím rozrostla v městečko. Každá zdejší rodina má v zámoří někoho blízkého. „Podívej se na ty hory. Podívej se na ty hory – na to kamení: vidíš tady někde nějaké továrny, výrobu, nějaký průmysl, něco, kde se dá pracovat?“ stěžuje se chlapík, co žije léta za mořem v Austrálii.

Ti, kteří si v libanonských vesnicích mohou dovolit stavět, žijí většinou daleko v cizině. Pět, deset, patnáct, ale často i třeba více než třicet let! Domů se vrací na stáří a obvykle tak jednou ročně také na léto nebo na Vánoce. My jsme se na návštěvu této oblasti vydali v září, tak jsme viděli, jak na svých domech zatahují rolety, naposledy navštěvují své přátele, předávají klíče svým příbuzným, správcům a zahradníkům a …odjíždějí. Další odchází na zimu do bytů v hlavním městě Bejrútu. Obrovské domy připomínající zámky na Loiře, středověké hrady, antické chrámy, ale i egyptské pyramidy či dokonce letadlo Boiing, tak zůstávají prázdné… 

„Svého tátu jsem neviděla sedmnáct let…! Přitom každý den spolu mluvíme po telefonu.“ – říká s rezignovaným skřípěním zubů pětadvacetiletá, čerstvě vystudovaná bytová designérka. „Chtěla bych jít za ním pracovat do Afriky, ale pro ženský to prý není…“ Odloučení plodí odcizení, výčitky, přehnaná očekávání, potlačené frustrace, rozvody i přímo velká životní traumata. A tak specialistka na celospolečenská traumata – kolegyně psycholožka Kristýna Bušková – má plné ruce práce. Naslouchá, dělá výzkumné rozhovory, ale stejně jakoby se občas sezení u kávy někdy měnila v psychoterapeutická sezení. Zklamání, nenaplněné tužby, dekády odkládané city a velké emoce… „Vrátil jsem se domů po dvaceti letech na první měsíční dovolenou, navštěvuji známé a příbuzné, ale co mě nejvíc bolí, že mi staří kamarádi – jak to má být u nás zvykem – návštěvy prostě neoplácejí “, říká mi téměř se slzami v očích pětačtyřicátník, který hodiny bloumá po okolí a čeká, až narazí na někoho známého před kostelem. Dvacet let za mořem uběhlo jako voda, ale nejen lidé, jejich postavy, paměť a tváře, ale i vesnice, vše se změnilo...

„Vím, jak tito lidé žijí. Velké riziko a nebezpečí práce v Africe i všechno to odloučení… Tyhlety baráky jako zámky nikomu nezávidím: cena za úspěch je veliká,“ komentuje problém mladý kavárník, který po studiích zůstal raději doma a spokojil se „jen s obyčejným 3+1“ v luxusní venkovské bytovce. „Ano, není to zadarmo,“ říká jeho vrstevník, který se tam taky rozhodně nechystá, „ale každý, když mluví o úskalích, vidí jen sebe a svou rodinu. Nikdo nikdy nemluví o tom, jaké důsledky mají ty námi nahrabané peníze pro Afriku…“  

Po návratu z Libanonu víme o námi studovaných domech (mimo jiné) jedno: nic není zadarmo.

 

Ráno po příletu,

Radan Haluzík

Vypravit se za domy „bohatých chudých“ právě do Libanonu byl dobrý nápad

Domy maronitů

Dnes dorazila další zpráva z expedice Radana Haluzíka

„Libanonští křesťané, maronité, staví domy ostošest. Jejich území v severním Libanonu jsou jimi
doslova pokryty od nížin až vysoko do hor. Většina z nich však zůstává prázdná nebo nedokončená,
protože jejich majitelé jsou za prací a obchodem daleko v cizině, většínou v Austráli, Nigérii, nebo na severu Ameriky.  
Bydlíme v jednom takovém obrovském, dvacet let rozestavěném, paláci. Do
svého pokoje tak chodíme přes prkna a skelnou vatu... Nad údolím krouží orli a v noci střílejí ohňostroje.“

Radan Haluzík zdraví z Libanonu

„Tak jsme dorazili do Bejrútu. Mrakodrapy rostou ze střev orientálních bazarů jako houby po dešti. Jak to chce vypadat: jako na Manhattanu, nebo v Istabulu? Město, jehož tvář nenechá chladným ani architektonického ignoranta...,“ píše sociální antropolog Radan Haluzík, který zkoumá vliv globalizace na život bohatých chudých

Za hranice naší země i své komfortní zóny

Václav Šilha, porotce Expedice Neuron, hovořil o setkání s příslušníky ekvádorského kmene Huaorani, kteří až do roku 1956 neměli žádný kontakt s okolním světem. Poslechněte si jeho vyprávění.

Zdroj fotografie: Václav Šilha ww.photo-silha.cz

Za hranice naší země i své komfortní zóny

Odvážní čeští vědci přivezli z terénu cenná data

Laboratoř a bílý plášť – to je první asociace, která člověka napadne, když se řekne vědec. Někdy je ale potřeba pro poznatky a vzorky vyrazit do terénu, proto se čeští vědci a vědkyně v rámci Expedice Neuron vydávají do celého světa, aby získali data, která jim pomohou posunout hranice lidského poznání. Co jsme se díky jejich výpravám již dozvěděli? A na čem nová generace českých výzkumníků pracuje nyní?

Tiskovou zprávu čtěte zde. 

Odvážní čeští vědci přivezli z terénu cenná data

„V Kosově už na starý dům nenarazíte,“

popisuje Radan Haluzík, který v červenci pokračoval ve výzkumu stavební horečky na Balkáně. O své poslední cestě říká: 

“Kosovo je jedno z míst, kde i na venkově, i na samém konci světa, i vysoko v horách, jsou jenom nové domy a na staré již vlastně nenarazíte… Na Kosovo se vracím a systematicky zde pracuji již 25 let a vidím ten boom a bujení doslova před očima. Města se dramaticky rozšiřují, z vesnic jsou několikatisícová vilová města, ve volné krajině bují další a další osady, až již téměř volné krajiny není… Tolikrát se – z politických i ekonomických důvodů – zdálo, že ta stavební horečka prostě musí už skončit, ale ona stále trvá a trvá.“

Do Kosova se tentokrát vydal s antropologem Prokopem Ištvánkem, kde v prastaré Toyotě bez klimatizace a ve čtyřicetistupňovém vedru putovali po celé zemi, navštěvovali rodiny starých i nových známých a ptali se na otázky: Kde kosovští gastarbaiteři pracující v západní Evropě berou na nové a nové domy? Jak tyto prostředky v albánských velkorodinách proudí a jsou ukládány i investovány do dalších cihel a betonu? Co pro ně, jejich rodiny i komunity domy vlastně znamenají?! Proč ty postavené před dvaceti lety již zase opravují?  A hlavně, proč lidé žijící a vychovávající děti často tisíce kilometrů daleko v cizině, staví domy kdesi v kosovských polích, kde stejně, jak sami dobře ví, už nejspíš nikdy žít nebudou? A co by se vůbec muselo stát, aby se vrátili a vily v polích ožily vysněným životem…?

Odpovědi na tyto a další otázky spojené s megalomanskými domy po celém světě přinese Radan Haluzík na konci svých expedic. V září se vydá mapovat kulturní a finanční toky a tenze globalizovaného světa do Libanonu a v prosinci do Nigérie a Ghany

„V Kosově už na starý dům nenarazíte,“

Nové kolo Expedice Neuron spuštěno!

Chci se přihlásit!

Nové kolo Expedice Neuron spuštěno!

Expedice Václava Gvoždíka na pražském Veletrhu vědy

Víte, jak vypadá odchytová síť na krokodýly? Jaký je rozdíl mezi krokodýlem konžským a krokodýlem čelnatým? A jak se krokodýl konžský označuje v domorodém jazyce lingala? Stánek Ústavu biologie obratlovců na Veletrhu vědy ve dnech 8.–10. 6. 2017 na tyto otázky odpoví. Bližší informace najdete na webu akce.

Expedice Václava Gvoždíka na pražském Veletrhu vědy

Jan Dungel objevil stovky primátů uakari

Expedice na úpatí nejvyšší hory Amazonie za primátem uakari byla opravdu zdařilá, Jan Dungel o svých objevech vyprávěl na Dvojce. Brzy vám o jeho objevu přineseme podrobné informace!

Jan Dungel objevil stovky primátů uakari

Horký a Náplava po stopách Zikmunda a Hanzelky

Po sedmdesáti letech od první dobrodružné výpravy legendární dvojice cestovatelů Zikmunda a Hanzelky se na stejnou cestu vydali jejich následovníci Petr Horký (člen poroty Expedice Neuron) a Miroslav Náplava. Cestu dlouhou 1600 kilometrů absolvují v Tatrách 87. O detailech expedice čtěte zde. 

Šťastnou cestu!

Horký a Náplava po stopách Zikmunda a Hanzelky

Expedice Uakari hlásí úspěch!

Před chvílí jsme obdrželi nejnovější zprávy z hlavního města Venezuely: "Dobrý den Neurone! Právě jsme dorazili do Caracasu, jsme v pořádku a v bezpečí. Expedice Uakari byla úspěšná, získali jsme řadu zcela nových poznatků, o kterých budeme informovat po návratu. Do Evropy odlétáme v pátek. Přikládáme foto z našeho posledního tábora v pralese na jihu Venezuely. Zdraví Radana, Jan, Vladimír." V příštích týdnech vás o výsledcích této expedice budeme informovat. 

Expedice Uakari hlásí úspěch!

Petře, gratulujeme k nominaci!

Včera proběhlo udílení cen Magnesia Litera. V kategorii Litera za naučnou literaturu byl se svou knihou »Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn« nominován biolog Petr Pokorný, který je členem odborné poroty Expedice Neuron. 

Ukázky z knihy najdete zde. 

Petře, gratulujeme k nominaci!

Pozdravy z Venezuely

„Zdravíme z Puerto Ayacucho, hlavního města státu Amazonas! Loď se zásobami benzínu a dalším vybavením již pluje na jih k brazilské hranici. My se nalodíme po leteckém přesunu do San Carlos de Rio Negro. Na fotce je Jan s Vladimírem při testování dronu v bažinách Llanos. Nyní budeme pravděpodobně zcela mimo jakýkoli kontakt až do konce expedice. Tak nám držte palce Radana, Jan & Vladimír.“

Pozdravy z Venezuely

Splněné sny ředitele Zoo Praha

Jak probíhá návrat koní Převalského do Mongolska, jak se zachraňují gorily v Kamerunu nebo jak se stěhují sloni ze Srí Lanky do Prahy? Zvířecí odyseu představí Miroslav Bobek v rámci programu Diáky - cestovatelské přednášky v úterý 4. dubna ve 20:30 v Kině Světozor. Pro více informací sledujte facebookovou událost

Splněné sny ředitele Zoo Praha

Objev přišel v noci, kdy krokodýlům svítí oči červeně

Teprve před pár dny se biolog Václav Gvoždík vrátil se svým týmem z Expedice Neuron, která vedla do pralesů Konga. Cílem výpravy bylo získat genetické vzorky trpasličího krokodýla, kterého zatím neznají ani učebnice přírodopisu. 
Jaké výsledky se výpravě podařilo získat? Objevili zapomenutého krokodýla? Čtěte zde!

Psí superhrdinové chrání ohrožené druhy

„Během naší expedice v Kongu jsme strávili nějaký čas s Arthurem Sniegonem, který v této zemi delší dobu žije a bojuje proti pytláctví. Momentálně se věnuje péči o čichací psy, kteří jsou schopni vypátrat slonovinu, luskouní šupiny atd. Potřebuje finanční pomoc na zabezpečení chodu projektu, takže pokud chcete podpořit dobrou věc, máte možnost,“ vzkazuje Matej Dolinay, který se před časem společně s Václavem Gvoždíkem vrátil z krokodýlí expedice v Kongu.  

Psí super hrdiny můžete podpořit tady. Děkujeme!

Expedice Uakari ☸ 20. 3. — 29. 4. 2017

Vlajka ExpediceNeuron už je opět na cestě! Biolog a vědecký ilustrátor Jan Dungel se vydává do nepoznaných oblastí kolem černých amazonských vod, aby zde zdokumentoval primáta uakari, opici, o které dodnes neexistují žádné vědecky podložené informace. Držíme pěsti celému týmu!

Expedice Uakari ☸ 20. 3. — 29. 4. 2017

Český vědec objevil nejmenšího krokodýla

Před pár dny se herpetolog Václav Gvoždík a jeho tým vrátili z expedice, která vedla do pralesů Konga. Cílem výpravy bylo získat co nejvíce informací o krokodýlovi, na kterého svět zapomněl. Podívejte se na rozhovor, začíná v čase 3:42:00.

Český vědec objevil nejmenšího krokodýla

„Získali jsme data, která podporují hypotézu, že v Kongu žije doposud neuznávaný druh krokodýla, krokodýl konžský.“

Teprve před pár dny se herpetolog Václav Gvoždík vrátil z Expedice Neuron do Afriky. Za sedm týdnů se jeho týmu podařilo nasbírat genetické vzorky od pár desítek krokodýlů. Kromě mapování žijícího zvířete sledovali přírodovědci i to, jak funguje trh s takzvaným bushmeatem, masem pocházejícím z pralesa, s nímž domorodci obchodují. 

Více informací a video najdete zde.

„Získali jsme data, která podporují hypotézu, že v Kongu žije doposud neuznávaný druh krokodýla, krokodýl konžský.“

„Expedice byla úspěšná, i když rozhodně nebyla jednoduchá,“

prozradil Matej Dolinay, kolega Václava Gvoždíka, se kterým se zúčastnil expedice do Konga. Bližší informace o jejich objevu přineseme již brzy! 

„Expedice byla úspěšná, i když rozhodně nebyla jednoduchá,“

Na začátku byl malý dům a velký sen. Na konci velký dům a velký problém.

Sociální antropolog Radan Haluzík zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – již nyní má skvěle zmapovaný Balkán a Kavkaz, vypravil se ale i do Moldávie, Afghánistánu a na Srí Lanku. Letos se v rámci Expedice Neuron vydá do Libanonu, Afriky a Střední Ameriky. Čerstvý rozhovor přináší nejnovější Nový prostor.

Na začátku byl malý dům a velký sen. Na konci velký dům a velký problém.

„Expedice probíhá úspěšně, i když neustále musíme aplikovat plány B.“

Na severu Konga signál víceméně nenajdete, o to víc nás potěšil další foto/pozdrav od krokodýlí expedice, tentokrát z města Ouésso. Tým herpetologů v čele s Václavem Gvoždíkem už v pralese odchytil několik krokodýlů konžských, aby jim odebral vzorky tkáně pro následné genetické analýzy. Expedice Neuron by tak již brzy měla přinést důkazy o existenci nového, dosud přehlíženého, druhu afrického pralesního krokodýla, zjistit jeho rozšíření a také zmonitorovat rozsah obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat.

„Expedice probíhá úspěšně, i když neustále musíme aplikovat plány B.“

Václav Gvoždík v Magazínu Interview

Herpetolog Václav Gvoždík a jeho doktorský student Matej Dolinay jsou právě na výzkumné výpravě v Kongu, odkud nám průběžně posílají foto/pozdravy. Co je hlavním cílem ExpediceNeuron? Dá se z DNA vyčíst historie krajiny? Jak vidí budoucnost savců? A bez čeho se neobejde všední den Václava Gvoždíka? Velký rozhovor přináší aktuální Magazínu Interview.

Václav Gvoždík v Magazínu Interview

Expedice Kongo ☸ 16. 1. — 5. 3. 2017

Právě dorazil první fotopozdrav od našich expedičníků. Herpetolog Václav Gvoždík a doktorský student Matej Dolinay se před pár dny vypravili na Expedici Neuron do Konga, aby objasnili tajemný příběh krokodýla konžského. S pomocí překladatele Jeremyho a místního spolupracovníka z výzkumného ústavu IRSEN tým nyní vyřizuje nejrůznější formality v Brazzaville, aby se mohl o víkendu vydat do terénu. Výsledky expedice mohou přispět k tomu, aby zoologové uznali tohoto trpasličího krokodýla coby samostatný druh. 

Expedice Kongo ☸ 16. 1. — 5. 3. 2017

Expedice za hranice vědomí

Výzkum vlivu psychedelických látek na lidské vědomí je významným směrem současné české neurovědy a psychiatrie. Mezi vědce, kteří těmito unikátními experimenty žijí, patří i Filip Tylš, který se spolu s Tomášem Páleníčkem brzy vydá v rámci Expedice Neuron do Peru, aby zkoumali léčebné účinky ayahuascy. Příběh českého psychedelického výzkumu přineseme nejen my, ale i další díl Diáků - cestovatelských přednášek

Expedice za hranice vědomí

Psychotropní látky a medicína

Letos se vítěz Expedice Neuron Tomáš Páleníček vydá do Amazonie, kde hodlá zkoumat léčebné účinky ayahuascy. Je to droga, která má léčebný potenciál? A jak se použivá jinde ve světě? Několik odpovědí nabízí tento článek, podrobnější informace přiveze Tomáš Páleníček z Peru, kam se vydá již toto léto. Sledujte naše aktuality, o jeho úspěších budeme informovat. 

Psychotropní látky a medicína

Střední Afrika v její nejryzejší podobě: Za žábami do Kamerunu

Václav Gvoždík a jeho kolega Matej Dolinay se už brzy vypraví na expedici za neznámým druhem krokodýla do Konga, před nedávnem se ale vrátili z Kamerunu, kde zkoumali mimo jiné i největší žábu světa. Jejich výpravu bude dokumentovat dobrodružný film, jehož trailer už je k vidění. Držíme palce při dokončování zbytku dokumentu! 

„Poznatků, které je možné získat v terénu, je neohraničené množství, to mě na archeologii baví,“

prozradil Ladislav Stančo, držitel Neuron Impulsu v oboru společenské vědy, který se již v dubnu vydá na expedici do Uzbekistánu. O svém dosavadním archeologickém výzkumu v této oblasti bude informovat 6. prosince na FF UK. Více info zde

„Úroveň projektů je velmi vysoká, vyšší než v minulých letech."

Těmito slovy zhodnotil Petr Pokorný kvalitu přihlášených výprav. Do finále postupuje 7 projektů, vítěze porota vybere na základě osobní prezentace. 

Do finále postupují tyto expedice: 

○ Velký dům – velký sen: Vily “bohatých chudých” jako zpředmětnění tenzí globalizovaného světa

○ Galapágy 180 let po Darwinovi – průzkum a ochrana mizející biodiverzity

○ Uakari

○ Expedice Rwenzori

○ Expedice ke skupině Nungon, Papua-Nová Guinea

○ Neznámý původ polárních mikroorganismů

○ Do Peru za záhadnou bekasinou královskou

 

Alex Bernardová, porotkyně Expedice Neuron, se letos z důvodu konfliktu zájmu hlasování neúčastnila. 

 

 

„Úroveň projektů je velmi vysoká, vyšší než v minulých letech."

„Plavete jako v tekuté mlze. A navíc do propasti. Snažíte se nemyslet na nebezpečí. Jenom se soustředíte a sledujete tenké lano, takzvané vodítko natažené v jeskyni.“

Exkluzivní zprávu o českém „Marsu“ neboli Hranické propasti a novém světovém rekordu přináší National Geographic Česko

„Plavete jako v tekuté mlze. A navíc do propasti. Snažíte se nemyslet na nebezpečí. Jenom se soustředíte a sledujete tenké lano, takzvané vodítko natažené v jeskyni.“

„Každé ráno jdu v sedm hodin na trh támhle u nás ve vesnici. Nakoupím tam okurky, sýr a chleba a jdu s tím na vykopávky,"

popisuje Saíd, svačinář českých egyptologů v Abúsíru. Netradiční pohled na expedici, kterou vede Miroslav Bárta, jeden z porotců Expedice Neuron, nabízí Český rozhlas. Celý článek najdete zde

„Každé ráno jdu v sedm hodin na trh támhle u nás ve vesnici. Nakoupím tam okurky, sýr a chleba a jdu s tím na vykopávky,"

„Naše expedice na druhou nejvyšší horu planety byla jedna velká jízda,“

říká česká horolezkyně Klára Kolouchová, která se i letos pokusila pokořit vrchol této osmitisícovky. Petr Jan Juračka, porotce soutěže Neuron ZOOM, vyrazil na expedici společně s Klárou a Webu cestovatelů poskytl okouzlující fotky. Vidět je můžete zde

„Naše expedice na druhou nejvyšší horu planety byla jedna velká jízda,“

Hranická propast v celosvětovém vydání National Geographic

Průzkum Hranické propasti trvá soustavně již od 60. let, teprve včera se ale sešly všechny generace potápěčů (včetně známého polského potápěče Krzysztofa Starnawského), které se výzkumem této nedostupné dámy zabývají. A Tomáš Tureček, šéfredaktor National Geographic Česko a porotce Expedice Neuron, nám potvrdil, že informace o Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti na světě, uvěřejní také v celosvětovém vydání National Geographic! O dalších novinkách z Hranické propasti budeme brzy informovat. 

Hranická propast v celosvětovém vydání National Geographic

Chcete volnou vstupenku na největší cestovatelský festival v České republice?

Na Festivale cestování a aktivit v přírodě OBZORY, který se koná 12. a 13. listopadu na Filozofické fakultě UK, se mimo jiné můžete setkat také s našimi porotci Petrem Horkým nebo Václavem Šilhou. V sedmi sálech proběhne celkem 25 přednášek o různých koutech světa, 30 osobností povypráví o své cestovatelské vášni, můžete se zúčastnit praktických workshopů nebo sledovat cestovatelské filmy. 

Pokud na festival Obzory chcete vyhrát volnou vstupenku, hlasujte pro nejlepší expedci

Chcete volnou vstupenku na největší cestovatelský festival v České republice?

Hlasujte pro expedici, která posune hranice lidského poznání

Vyberte expedici, která by neměla uniknout naší pozornosti.

Pro tři hlasující máme věcné ceny od našich partnerů – dvě volné vstupneky na Diáky - cestovatelské přednášky, volnou vstupenku na Festival cestování a aktivit v přírodě Obzory a balíček dárků od Primy Zoom. Hlasování probíhá do 31. října 2016. 

Hlasovat můžete zde

Hlasujte pro expedici, která posune hranice lidského poznání

Jak můžeme přispět k zachování biodiverzity a k ochraně ohrožených druhů?

Cestovatel, fotograf a člen poroty Expedice Neuron Václav Šilha společně s wildlife inspektorkou a zooložkou Pavlou Říhovou ve své přednášce pohovoří o fauně Afriky a také o temné stránce věci - pytláctví a nelegálním lovu a obchodu s nosorožci. Diáky - cestovatelské přednášky vás zvou na přednášku bohatou na obrazové materiály, která proběhne 18. října ve 20.30 v Kině Aero. Více informaceí najdete zde

Jak můžeme přispět k zachování biodiverzity a k ochraně ohrožených druhů?

Přihlášky uzavřeny

Díky všem, kteří zaslali svou žádost, nyní kontrolujeme správnost všech údajů. Přihlášené projekty a jejich videoprezentaci zveřejníme v následujícím týdnu.

Přihlášky uzavřeny

Potvrzeno, nejhlubší jeskyně světa leží v Česku

Nejhlubší podvodní jeskyně světa leží v Hranické propasti v hloubce 404 metrů. Vědecký výzkum propasti vedla hydrogeoložka Helena Vysoká v rámci vůbec první Expedice Neuron. Chcete být i vy součástí objevu, který posune hranice lidského poznání? Přihlaste se do Expedice, šanci máte do dnešní půlnoci!

Foto: Libor Čech

 

Potvrzeno, nejhlubší jeskyně světa leží v Česku

V roce 1981 se ponořili do hloubky 110 metrů, nyní jsou o 70 metrů dál

Vlevo potápěči v Hranické propasti v roce 1981, na pravé straně potápěči o 35 let později.

I vy se můžete vydat na cestu, která možná posune hranice lidského poznání. Přihlaste se do Expedice Neuron a získejte až 1 000 000 korun na svou vědeckou cestu.

(Foto Roman Půček)

V roce 1981 se ponořili do hloubky 110 metrů, nyní jsou o 70 metrů dál

„Z dávné minulosti na nás promlouvá příběh, který je až mrazivě současný,“

říka Petr Horký o nové knize Miroslava Bárty PŘÍBĚH CIVILIZACE: Vzestup a pád stavitelů pyramid. Kniha mezinárodně uznávaného egyptologa, archeologa a mimo jiné také porotce Expedice Neuron vychází dnes. Knihu pokřtí prof. Evžen Neustupný v pondělí 3. října v 17 hodin v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí. Blíže informace najde zde

„Z dávné minulosti na nás promlouvá příběh, který je až mrazivě současný,“

Poslední přihlášky přijmeme 30. září

Zbývá poslední týden, přihlásit se můžete tady

Poslední přihlášky přijmeme 30. září

Vzestup a pád doby stavitelů pyramid

Český egyptologický ústav startuje nový cyklus přednášek v Městské knihovně v Praze. Dobu 5. dynastie (zhruba 25./24. stol. př. n. l.), která je v mnoha ohledech přelomovou epochou v dějinách starověkého Egypta, přiblíží Miroslav Bárta, člen poroty Expedice Neuron. Bližší informace hledejte tady

 

Vzestup a pád doby stavitelů pyramid

Poslední měsíc na přihlášení do Expedice Neuron

Přihlásit se můžete do konce září zde. KLIK!

Poslední měsíc na přihlášení do Expedice Neuron

„Není v našich silách skoupit a pustit všechny krokodýly,“ řekl Václav Gvoždík časopisu Vesmír

„Čím více článků na toto téma vyjde, tím víc se zvyšuje šance, že odborná zoologická a ochranářská veřejnost nový druh krokodýla přijme. Ale co vnímám jako důležitější: pokud bude krokodýl konžský akceptován jako samostatnáý druh, endemický pro Kongo, bude to velký impuls nejen pro jeho ochranu, ale i ochranu celého regionu.“

Celý rozhovor s Václavem Gvoždíkem, který se už na začátku příštího roku vydá do Konga zkoumat krokodýla konžského, najdete zde

„Není v našich silách skoupit a pustit všechny krokodýly,“ řekl Václav Gvoždík časopisu Vesmír

Na dno zatím nedohlédneme

Rozhovor s Helenou Vysokou, která v rámci Expedice Neuron zkoumala vodu v Hranické propasti, najdete v nejnovějším čísle časopisu Příroda

Na dno zatím nedohlédneme

Václav Šilha pro týdeník Téma

Dnes vychází rozhovor s fotografem a porotcem Expedice Neuron Václavem Šilhou. Osm stran o cestování a proměnách světa. Online verzi časopisu najdete zde

Václav Šilha pro týdeník Téma

Černá díra poznání. Je Hranická propast nejhlubší na světě?

Hydrogeoložka Helena Vysoká zkoumá vlastnosti, režim proudění a střední dobu zdržení vody v Hranické propasti. Svůj výzkum by ale nemohla uskutečnit bez pomoci speleologů, kteří pro ni v obrovských hloubkách zajišťovali odběry vody. O tom, jak takové ponory probíhají, jak jsou náročné a jak bude výzkum hloubce pod 265 metrů probíhat, se dozvíte od Davida Čaniho v rozhovoru pro National Geographic

Černá díra poznání. Je Hranická propast nejhlubší na světě?

„Amazonie je strašně nepřátelské území,“ řekl Václav Šilha pro Český rozhlas

Vlhko, vedro, komáři... Ekvádor není pro běžné turisty. Václav Šilha, jeden z porotců Expedice Neuron, se z Amazonie právě vrátil a pro ČRo Dvojku vyprávěl o své návštěvě domorodných kmenů. Celý rozhovor z pořadu Jak to vidí si můžete poslechnout zde.

„Amazonie je strašně nepřátelské území,“ řekl Václav Šilha pro Český rozhlas

Kde žije největší žába světa?

Herpetolog Václav Gvoždík se právě vrátil z výzkumu veleskokana goliášího. Jak těžko se čtyřkilová žába hledá a kolik toho o tomto druhu vlastně víme? Vše se dozvíte v rozhovoru pro Rádio ZET na tomto odkaze

 

Kde žije největší žába světa?

Jak projekt Expedice Neuron vznikl?

Kolik procent přihlášek je od žen? Jaké nejbláznivější návrhy na expedice nám žadatelé poslali? A z jakých vědeckých oborů? 

Detaily z Expedice Neuron hledejte na Webu cestovatelů v rozhovoru s Ester Nagyovou

Jak projekt Expedice Neuron vznikl?

Nejvyšší hora Pákistánu očima Petra Jana Juračky

Začalo to jako životní sen o dobrodružství a skončilo to světovým rekordem. Petr Jan Juračka, vítěz Ceny Neuron Prima ZOOM, se vrátil z expedice K2, kde pro horolezkyni Kláru Kolouchovou sbíral audiovizuální materiály. Dokument o výstupu ještě není hotov, ale tyhle záběry z dronu řízeného z tábora ve výšce 6100 m.n.m. rozhodně stojí za to!

„Neustále hledáme autory, kteří na místech zažívají něco netradičního, například vědce,“ uvedla Jana Patková v rozhovoru pro rádio Zet

Oblíbené jsou zákulisní informace. Rádi si čteme například o tom, co dělají vědci ve volném čase, nebo jak se stravují. Vzpomínám si, jak moje okolí zajímala víc než samotná cesta do Moldavska zmínka, že je tam drahý, a těžce dostupný, sunar. 

Jana Patková, šéfredaktorka WebCestovatelů.cz hovořila v pořadu Neuron Future o tom, proč lidé objevují svět stále více skrze příběhy než pročítáním faktografických článků. 

„Neustále hledáme autory, kteří na místech zažívají něco netradičního, například vědce,“ uvedla Jana Patková v rozhovoru pro rádio Zet

Jaká je motivace podporovat české vědce v jejich bádání?

Symbolizují dobrodružství. A když jsou navíc spojeny s vědeckým výzkumem, je to dobrodružství dvojnásobné. Věda by měla být prezentována právě jako dobrodružství a expedice jsou ideálním způsobem, jak přiblížit vědu široké veřejnosti. Navíc každá expedice představuje silný příběh lidí, kteří expedice připravují a realizují – více méně vždy zajímavá story, která může inspirovat. 

Václav Dejčmar o tom, proč finančně podporuje právě Expedici Neuron, do které letos vloží 1 000 000 Kč. 

A o tom, jaké další zajímavé projekty podporuje, se dočtete zde

 

Jaká je motivace podporovat české vědce v jejich bádání?

Dobrodružka české vědy

Etnoložka Markéta Křížová se v dětství bavila tím, že v mayovkách hledala chyby. 

Třeba že se indiánský stopař neslyšně plíží prérií a má přitom na opasku nůž, tomahavk a na krku váček s medicínou... Tak zaprvé, takhle ověnčený by se nemohl neslyšně plížit. A zadruhé, váček s medicínou prérijní Indiáni nenosili, ten patří do oblasti Velkých jezer, a kdyby nosili, tak by jim při plížení drobet překážel. Je to většinou celá kůže stažená třeba z vydry nebo z ptáka, ve které jsou posvátné věci, žádné "léky". Nesedí ani názvy indiánských kmenů, ani jejich pohyb po území. A grizzly se při útoku nestaví na zadní!

Celý rozhovor, který vyvrací mýty o indiánech, čtěte tady

Dobrodružka české vědy

Sledovat dobrodružství z pohodlí sedačky v BIO | OKO? Ano! Máme pro vás letní rychlo-soutěž. Připravte se, hrajeme!

Kteří z porotců ‪#‎ExpediceNeuron‬ se zúčastnili transportu koní Převalského ze Zoo Praha do Mongolska?

a) Alex Bernardová a Václav Šilha
b) Václav Šilha a Petr Horký
c) Petr Horký a Tomáš Tureček

Odpovědi zasílejte na e-mail: ester.nagyova@nfneuron.cz do zítřejších 13 hodin (středa 20. července). Losujeme jednoho výherce, který získá dva volné lístky do Bia Oko na film o sérii dobrodružných cest francouzského polárníka a vědce Clauda Loriuse za polární kruh Nebe a led, který kino uvede 25. července v 18 hodin, a dva volňásky na film dle vlastního výběru. 

 

 

Pozdravy z Kamerunu

Václav Gvoždík zdraví z rovníkové Afriky!

Foto č.1: Děti etnika Fulani v severním Kamerunu

Foto č. 2: Václav Gvoždík s luskounem

Foto č. 3: Václav se svým studentem Matějem a děti Pygmejů etnika Gyele v pralesích jižního Kamerunu

Pozdravy z Kamerunu

Vědecká expedice na vlastní uši

Zajímá vás, jak se žije českým vědcům na Špickberkách? Redaktorka Českého rozhlasu Romana Lehmannová je společně s vědci a studenty z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v Arktidě a posluchače pravidelně informuje o tom, jak se na ostrovech v Severním ledovém oceánu žije. Všechny reportáže najdete tady.                              

Chodec po hladinách | Diáky Bio Oko

Fandíme odvážným Čechům! Jedním z nich je Václav Sůra, kterého v dětství fascinoval příběh ztroskotané vzducholodi Italia. Posádka, včetně Františka Běhounka, prvního Čecha, který přeletěl nad severním pólem, tehdy přežila několik týdnů na ledové kře. Český polárník vás dnes v BIO | OKO ve své přednášce provede nejen po zamrzlém oceánu, ale i po ohromných jezerech, která na svých výpravách přešel. PS: Nezapomeňte si u vstupu vzít naši krásnou expediční‬ pohlednici. Nové objevy čekají všude.

Podrobnosti tady

Chodec po hladinách | Diáky Bio Oko

Nové objevy čekají všude...

Nové objevy čekají všude...

ZNÁTE DOBRODRUŽNÉ VĚDCE, KTEŘÍ BY SE O EXPEDICI NEURON MĚLI DOZVĚDĚT?

Ozvěte se nám a my jim pošleme jednu z naší kolekce pohlednic a vyzveme je, aby se přihlásili. 

Své tipy nám posílejte na e-mailovou adresu ester.nagyova@nfneuron.cz

Díky!

ZNÁTE DOBRODRUŽNÉ VĚDCE, KTEŘÍ BY SE O EXPEDICI NEURON MĚLI DOZVĚDĚT?

Přihlaste se!

Na vaše přihlášky čekáme do 30. září 2016. 

CHCI SE PŘIHLÁSIT

Přihlaste se!